Sedím sám ve srubu a dívám se do plamenů.

V ruce mám nabitý revolver a pomalu otáčím bubínkem.

Dobře naolejovaný mechanismus jemně cvaká.

Je to příjemný zvuk.

Zaznívá v něm ochota, spolehlivost, spolupráce.

Příslib řešení, jistota konečnosti každého problému.

Cvak.

Cvak.

Cvak.

Je to přítel, kamarád do zlých časů, pomocník v čase temnoty.

Ještě chvilku si spolu budeme povídat.

Já ho budu drbat a on bude vrnět.

Mnoho jsme spolu zažili a mnohé vyřešili.

Dnešek byl dlouhý, už jsem s problémy nepočítal.

Všechny ovečky jsou v ohradě, jako vždy navečer.

Jen poslední beránek pobíhá mimo stádo.

Je venku sám, neposedný, černý, hravý, svéhlavý a kreativní.

Cvak.

Cvak.

Ještě jednou a kruh se uzavře.

Vše zapadne na své místo.

Bude čas jít před dům.

Jít a odprásknout toho zkurvysyna, co furt béká, když lidi už chcou jít spát!