Karikatura

Velice svébytná disciplína, (v minulosti jsme u nás měli doslova giganty tohoto výtvarného žánru) která se liší od „běžného” kresleného humoru, jak ho znáte z tisku. Slovy klasika - karikatura zveličuje, zmenšuje, nadsazuje a roztodivně přehání. Jenže čas oponou trhnul a všechno, aspoň u nás je jinak.

To, co se u nás teď představuje jako karikatura jsou z velké části portréty, (někdy upocené) posazené na malém těle. Ovšem lépe by na tohle téma promluvil Ivan Hanousek - motor našeho spolku (ČUK, což je Česká unie karikaturistů) a zároveň editor internetového časopisu GEK. Obdivuju mistry tohoto oboru, kde na první pohled poznáte o koho se jedná a přesto to není portrét. On totiž tvůrce, tu něco přidal, tady zase ubral a skutečný machr ještě vytáhne povahu karikovaného a to je pak bomba!

Pro potřeby novin a časopisů jsem zkoušel typ kresby, kde se úspornými čarami snažím vydolovat podobu - no, není to naplnění mých představ, ale každý hledá svou linku. Jo… a taky velmi záleží na obličeji karikovaného! Strejdu z Horní Dolní nikdo nezná, ale provařeného herce, sportovce a politika pozná každý. No, a modelky a děti nebrat! Lépe se kreslí obličej, který už něco zažil.

Na úvod jsem použil protagonisty naší cesty k lepším příštím. Pro charakter V.K. je nejlepší výpovědí jeho věta : Faul, který rozhodčí nevidí, neexistuje!